Historie chytré domácnosti: Současné trendy (část 2.)

Autor: Nathan Hart

V první části našeho seriálu jsme si shrnuli, jak vypadaly první chytré domácnosti, připomněli jsme si starší technologie, standardy a nápady, kterých byla celá řada – od inovativních až po naprosto nepochopitelné. Zmínili jsme také současné trendy v DIY a roli open source v chytré domácnosti.

Jsou konkurenční standardy opravdu minulostí?

Možnosti chytrých domácností rok od roku rostou a rozšiřují se. Zařízení, která byla k dispozici teprve nedávno, jako například chytré reproduktory, jsou v současnosti všudypřítomná. Novostavby jsou dnes běžně vybaveny vestavěnými chytrými zařízeními, jako jsou automatizované zámky a termostaty. Samozřejmostí jsou již také zvonky se zabudovanými kamerami. Navzdory inovacím, investicím a růstu v této oblasti však chytré domy nikdy zcela nesplnily svůj úkol.

Odvětví chytrých domácností totiž stále nenašlo způsob, jak dosáhnout toho, aby všechna chytrá zařízení spolehlivě fungovala a především navzájem spolupracovala. Každý výrobce chce pro své zákazníky to nejlepší, ale v průběhu procesu to většinou dopadne tak, jak popisuje dnes již slavný XKCD.

V této souvislosti prochází odvětví chytrých domácností svým největším experimentálním rozvojem v historii. V letošním roce je v plánu zavedení nového standardu, který má být jiný než ostatní. Standard se jmenuje Matter a má obrovskou podporu stovek výrobců a téměř všech velkých technologických platforem pro chytré domácnosti. Můžeme tedy očekávat, že rok 2022 bude pro odvětví chytrých domácností přelomový?

Ačkoli si Matter během svého vývoje postupně získává všeobecnou oblibu, i on má své mouchy. Vyvstává například otázka, jaký bude osud milionů, ne-li miliard zařízení ve stávajících chytrých domácnostech, pokud nebude možné je aktualizovat tak, aby Matter podporovala. Matter zároveň neřeší některé důležité segmenty chytré domácnosti, například standard Matter pro podporu video zařízení v současné době vůbec neexistuje. V tuto chvíli tedy můžeme jen čekat, jak se tyto faktory budou dále projevovat.

Bezdrátové připojení s velkým dosahem a změna definice chytré domácnosti

Další nezodpovězenou otázkou v oblasti chytré domácnosti je budoucnost rozbočovačů. Některé systémy chytré domácnosti dnes fungují výhradně prostřednictvím WiFi a nepotřebují žádný speciální rozbočovač kromě klasického domácího routeru. Výhradní používání WiFi však obvykle vylučuje zařízení napájená z baterií, protože WiFi vyžaduje ke svému provozu velké množství elektrické energie. Bluetooth sice spotřebovává energie méně, ale obvykle má příliš malý dosah, což komplikuje jeho použití pro většinu zařízení inteligentní domácnosti.

Existující bezdrátové standardy, jako je Z-Wave nebo Thread jsou protokoly s nízkou spotřebou energie a delším dosahem než WiFi, ale ke svému fungování vyžadují speciální rozbočovač. Ten rovněž potřebuje přístup k internetu, aby se mohl připojit k dalším backendovým službám spojeným s chytrou domácností. Ve srovnání se systémy, které pracují s již existujícím směrovačem, to zvyšuje náklady na řešení chytré domácnosti a komplikuje celý proces.

V poslední době se prosadilo několik bezdrátových protokolů, které se snaží problém rozbočovačů vyřešit. LTE Cat-M a NB-IoT mají za cíl připojit zařízení IoT k mobilním sítím a zároveň udržet dostatečně nízkou spotřebu energie, která umožní dlouhou výdrž baterie. Dále je tu LoRa řešení, které se pyšní dosahem mnoha kilometrů a několik společností se již pustilo do vytváření vlastních sítí, založených právě na tomto protokolu.

Tyto standardy navíc představují obrovskou výhodu v podobě téměř neomezeného dosahu (pokud je zajištěno pokrytí), což rozšiřuje definici inteligentní domácnosti. Představte si, že online popelnice na konci vaší příjezdové cesty vás bude informovat o tom, zda už byl vyvezen odpad, a vy pak můžete pomoci městu optimalizovat trasy svozu odpadků. Jednou z nevýhod těchto technologií je cena komponent, protože v současné době jsou vysílačky Cat-M a NB-IoT výrazně dražší než výše uvedené vysílačky krátkého dosahu.

Bezpečnostní otázky

Společnosti vyrábějící chytrá zařízení se po celou dobu vypořádávaly s nekvalitním zabezpečením. Zařízení pro chytrou domácnost jsou obvykle masově prodávané produkty s nízkou marží, které jsou zastaralé již několik málo let po uvedení na trh. Společnosti zkrátka nechtěly investovat příliš úsilí do zabezpečení, když to vypadalo, že v sázce není mnoho. Koneckonců, nikdo přece nepřistupuje ke svým bankovním údajům přes mikrovlnnou troubu, ne?

I když se může zdát, že mít doma hacknutelný chytrý toustovač není velký problém (opravdu hackeři chtějí, abychom si spálili toasty?), ve skutečnosti to velký problém je. Kompromitovaná zařízení mohou třetím stranám umožnit přístup k vašim domácím sítím a potenciálně i k dalším zařízením v těchto sítích. Rozsáhlé sítě chytrých zařízení jsou navíc pravidelně využívány jako součást botnetů, které při kybernetických útocích způsobují pořádnou spoušť.

Bezpečnostní problémy nejsou novinkou a jsou všudypřítomné. Zrovna minulý měsíc výzkumníci objevili zastaralé knihovny openSSL v mnoha chytrých zařízeních od spousty výrobců.

V reakci na to, jak se používání chytrých zařízení stále více rozšiřuje, začínají společnosti brát tyto obavy vážněji. Stejně tak se jimi zabývají plošně i vlády a téměř celosvětově se připravuje oficiální legislativa týkající se kyberbezpečnosti.

Rozhodnutí, zda investovat do zabezpečení interně, nebo ho zajistit externě, pojímá každá společnost jinak. Například Ubuntu Core je vybaveno některými skvělými funkcemi, jako je zabezpečený boot, šifrování celého disku a aktualizace over-the-air, které mohou ušetřit čas a peníze těm, kteří se rozhodnou pro podporovaný Linux.

Nyní se můžete těšit na třetí, závěrečný článek naší minisérie, ve kterém se podíváme do budoucnosti a zjistíme, jaké jsou nejnovější předpovědi v oblasti chytrých domácností.