Vojtech Šmiro: Práce a studium na Raspberry Pi bez zraku
Vojtech Šmiro je nevidomý uživatel Raspberry Pi a skalní fanoušek Linuxu. Už více než rok používá se svými přáteli Raspberry Pi 4 jako osobní počítač a neměnil by.
V rozhovoru se mimo jiné dozvíte:
- Jaké specifické potřeby mají nevidomí uživatelé.
- Jaké jsou plusy a mínusy každodenního používání Raspberry Pi 4.
Jak a kdy jste se dostali zrovna k Raspberry Pi?
K linuxu jsem přešel v roce 2015, v září. O Raspberry jsem slyšel, ale nedovedl jsem si představit, jak ho smontovat a jak vůbec vypadá, bál jsem se, že je křehké a že ho mohu zlomit.
V létě 2020 bylo docela teplo a já uvažoval, co bych mohl používat, protože při použití stolního PC tady bylo dost vedro. Nevím už, kdo mi doporučil rpishop.cz, nebo kde jsem ho našel, ale napsal jsem tam, a i když neměli zkušenosti s nevidomými, otestovali na Raspberry odečítač Orca, který je nutný k práci s linuxem, a já, kamarád i moje snoubenka jsme si pořídili Raspberry Pi 4.
A vyhovuje Vám?
Ano, s kamarádem ho používáme hlavně protože nás bolí oči z monitoru a u Raspberry monitor nemusí nutně být.
Moje snoubenka to střídá, někdy chodí na Raspberry, někdy na notebook, ale není nic, co by na Raspberry nezvládala.
Všem, kteří Raspberry chtějí používat jako celodenní pracovní stanici, bych poradil, aby si pořídili i nějaký USB hub a účinný chladič, aby zařízení netrpělo. Speciálně v případech, kdy používáte přetaktované verze systémů pro Raspberry nebo si hrajete s aplikacemi ve Wine.
U chlazení si musíte ujasnit, jestli chcete aktivní větráček, který vrčí, ale je účinnější, nebo úplně tichý stroj s pasivním chladičem. Já jsem se rozhodl pro aktivní větráček, protože s pasivním chladičem má moje Raspberry kolikrát i 59 ˚C, ale po třech dnech jsem ho musel prostě odpojit, protože po roce práce na Raspberry s pasivním chladičem jsem si poněkud zvykl na to, že bylo naprosto tiché a najednou jsem tam měl aktivní větráček, který vedle vrčení navíc i strašně pískal a při poslechu knih či hudby mě rušil. Teď řeším, čím ho nahradit a věřím, že pomoc najdu v Rpishopu, tak jako už mnohokrát.
Je taky třeba podotknout, že Raspberry 4 se 4GB RAM prostě Libreoffice a ještě Orcu nestíhá, protože Orca aby běžela si volá x dalších procesů – Atspi, Speech-dispatcher – aby vůbec mluvila, Brltty na práci s braillským řádkem a jiné.
Nicméně mé zkušenosti se opírají hlavně o Ubuntu, v Raspbianu jsem nikdy Libreoffice nezkoušel, ale bude to nejspíš obdobné. Proto doporučuji psát v prostém textu, je-li to možné. Raspbian je sice o něco rychlejší než Ubuntu, ale padá v něm Audacity.
Audacity? K čemu na Raspberry Pi používáte Audacity?
Ke střihu zvuků. Je to trochu pomalejší než na běžném PC, ale není to nic, co by nešlo vydržet. Raspberry je vynikající svou lehkostí, přenositelností a malými nároky na elektrický proud. Audacity je přístupné s Orcou celkem dobře, a co nemluví, na to mám klávesové zkratky.
Nepoužívám ho moc do hloubky, nepracuji například s více stopami, ale takové to běžné stříhání je skvěle zvládnutelné. Například mám-li více nahrávek a všechny patří k jednomu tématu a chci je mít jako jeden soubor, nebo když mám nějakou nahrávku a chci z jejího začátku, či konce něco odstřihnout, mohu to v Audacity udělat bez obav, že by systém spadl.
Z mně neznámých důvodů Audacity prostě v Raspbianu padá, ale kdo ví, kdybych zkusil nejnovější Raspbian, třeba by to bylo lepší. To by ale nejspíš někdo vidící musel vytvořit už hotový Raspbian, který by se jen zavedl na SD kartu a nabootoval by. Instalace je složitější, většina nevidomých instaluje přes SSH, což není úplně můj šálek čaje.
Instalace systému poslepu obecně je složitá, ale když to rozfungujete, zvládnete to bez potíží používat. Mohu říct, že když se systém nastaví, je svižný.
Jakou distribuci Linuxu tedy používáte?
Celkem mám tři karty se systémem: Stormux (založeno na Arch linuxu, slepecká distribuce), Raspbian (starší verzi) a primárně používám Ubuntu Mate 20.04.
Dost mě ale vytočili tím, že do systému Raspbian přidali repozitář Microsoftu Vscode, který se pořád vrací, i když ho odstraním. To mě docela namíchlo, protože jsem k linuxu přešel, abych se takovýchto produktů zbavil a ne, aby mi Microsoft úřadoval v PC i nadále.
Omezuje Vás, že Raspberry Pi nemá baterii?
Ne, kamarád přišel na to, že může Raspberry používat například i za bouřky nebo výpadku proudu s pomocí powerbanky. Raspberry Pi s ní vydrží až 9 hodin.
Raspberry ale vlastně neví, že je připojeno k externí baterii a myslí si, že je na proudu. Nemohu tedy nijak sledovat, v jakém stavu je baterka. Jistě, na powerbance je tlačítko, kterým mohu zjistit, kolik kontrolek svítí a tím se řídit, ale to je pro nevidomé na nic. Takže je potřeba prostě baterku nabít a počítat si, kolik hodin jsem na ní byl a předem také počítat s tím, že při práci to může kdykoli kixnout. Takže je potřeba například rozepsaný dokument průběžně ukládat, abychom se pak nedivili.
Kdo ví, třeba časem někdo přijde na to, jak v Raspberry hlídat stav baterie. Dle mě to asi nepůjde, dokud by baterka nebyla součástí základní desky, což nejde, alespoň ne s tou powerbankou. Slyšel jsem o deskách, které baterii mít mohou, ale to by bylo zase tak velké, že by to nemohlo být v krabičce, v níž Raspberry mám.
Dá se Raspberry Pi použít i pro volání přes internet?
Ano, můžete si zavolat třeba na Telegramu. Díky jednomu dobrovolníkovi z komunity ubuntu je předělaný pidginový plugin, v němž lze Telegram krásně ovládat.
Pro milovníky Skypu nemám dobré zprávy. Nezavoláte si. Pokud chcete, můžete si nainstalovat plugin do Chrome, ale volat Vás to stejně nepustí, nejspíš ani kdybyste připojili mikrofon.
Raspberry Pi používáte i ve škole. Má to nějaká úskalí? Co byste poradili ostatním studentům?
Za obtíže, které se při studiu mohou objevit, nemůže Raspberry Pi jako takové, ale poněkud špatná přístupnost kancelářského balíku Libreoffice s odečítačem Orca. Takže třeba ve Wordovském dokumentu, kde jsou v textu i tabulky se s Orca screenreaderem velice špatně orientuje. Nějak to jde, ale stačí, aby dokument obsahoval makra a může dojít k problémům s kompatibilitou, to ale i v linuxu obecně.
Takže nevidomým studentům musím doporučit jediné. Je třeba si ve škole domluvit, že mají linux a nemohou tedy pracovat s MS Office na profesionální úrovni. Trvá-li škola na tom, aby své dokumenty upravili dle normy ČSN, je třeba, aby buď sami vlastnili Windows nebo aby jim pomohl vidící, který Windows má a případnou práci naformátoval dle norem. Podle posledních informací, které mám se výborně formátují dokumenty na Chrome OS v Chromeboocích či na Macu, ale osobní zkušenosti nemám, Mac jsem měl před mnoha lety a Chrome OS jsem neviděl nikdy.
Moje snoubenka, která je nevidomá a chodí do školy některé úkoly třeba vůbec dělat nemůže právě díky špatné přístupnosti Libreoffice. Naštěstí škola její specifickou potřebu toleruje. Hold je to na domluvě. Já kvůli tomu dostal mnohokrát vynadáno a hodně jsem se za linux musel prát.
Proč navzdory všem těmto limitům dáváte přednost Raspberry Pi?
Jsem si vědom veškerých nevýhod, ale většina z nich je způsobena ne chybami Raspberry, ale problémy s přístupností linuxu obecně. Pořád věřím, že to může dopadnout lépe a že pokud se o problému bude mluvit a vědět, časem se připojí další programátoři a dobrovolníci, kteří pomohou s opravou chyb. Mám Raspberry přes rok a neměnil bych.
Raspberry může být vynikajícím pomocníkem. Můžete s ním studovat, číst si knihy, poslouchat audioknihy, brouzdat na internetu i hrát hry.
Dle mého názoru je Raspberry lepší než notebooky, je lépe udržitelnější a dá se různě skládat, je dobře přenosné, použitelné i s baterií a můžete do něj přidávat různé jiné příslušenství. Jsem přesvědčen, že z toho všeho, co Raspberry umí jsem nepřišel na kloub většině vychytávek. Mně však Raspberry vyhovuje a rád bych jej využíval i v zaměstnání.
I Skype se na RPi dá rozběhnout přes ExaGear – https://www.hackster.io/dmitry21/run-skype-on-raspberry-pi-6b85a5